Konference Wisephora byla skvělá, takže když jsem se dozvěděl, že bude mít neformální pokračování, věděl jsem, že budu chtít jít. A stálo to za to 🙂 Sešlo se nás překvapivě málo, asi 12-15 lidí, ale odnesl jsem si spoustu zajímavých myšlenek a podnětů. O tom je vlastně tento článek – shrnutí útržkovitých myšlenek.
Prvním hostem byl Petr Beneš, který dříve pracoval v České spořitelně, GE Money Bank a Accenture, nyní je poprvé na volné noze. A je to skvělý řečník.
——————————–
V současné době dochází k výrazné změně obchodních modelů, spousta obsahu je zdarma a firmy jsou nuceny vydělávat na něčem jiném. Firmy, které nejsou schopny se adaptovat, zaniknou. Dobrým příkladem je třeba krach amerického knihkupectví Borders. Ve své době to byl obrovský řetězec kamenných obchodů, který však podcenil nakupování přes internet (přesměrovával zákazníky na Amazon), příliš pozdě se pustil do prodeje e-knih. Vsadil na to, že lidé vždycky budou číst hlavně papírové knihy.
Konkurence dnes přichází z nečekaných úhlů. Výrobci telefonů se pouští do automobilového průmyslu (viz Apple nebo čínský LeEco), automobilky se mění v softwarové společnosti (viz Ford), hardwarové společnosti se mění v data analytics společnosti, tím jak sbírají data o svých uživatelích. Mnoho firem transformaci nezvládne, například Kodak, který jako první přišel s konceptem digitální fotografie, ale rozhodl se nekanibalizovat svůj prosperující business s kinofilmy. Tak to za něj udělali jiní. Facebook rozdává novým zaměstnancům příručku, kde je mimo jiné skvělé moto: If you don’t find a way to kill Facebook, someone else will.
Firmy, které naopak transformaci zvládly, jsou např. IBM nebo Accenture, které několikrát překopaly svůj business model.
Organizační struktura a firemní kultura jsou dvě různé věci. Můžete mít firmu s pevně danou hierarchií a skvělou kulturou a dobrými vztahy, nebo firmu s pevnou hierarchií, kde lidé nechtějí pracovat. Vybudovat firemní kulturu je těžké (mimochodem o tom bude příští TopMonks Caffé s Tomášem Hrivnákem).
Mohou se udržet “firmy pro dobro lidstva”, kterým nejde o zisk? (Otázka z panelové diskuze … nedošli jsme k žádnému závěru :))
Ve společnosti obecně je velká neflexibilita a setrvačnost. Například školní prázdniny původně vznikly jako kompromis mezi zájmy rolníků a záměrem Marie Terezie, když zaváděla povinnou školní docházku. Rodiče odmítali posílat děti v létě do školy, aby mohly pomáhat doma při žních, kdy bylo nejvíce práce. Dnes žně “nejsou”, ale prázdniny zůstaly. A s nimi v základě i skladba školních předmětů. Dalším příkladem je letní a zimní čas. Kolik dalších věcí jede čistě ze setrvačnosti a připadají nám samozřejmé?
Čím to, že v Izraeli je víc startupů než Evropě? V počtu startupů na hlavu jsou absolutně první. Viz kniha Startup Nation.
Average is over. Nové firmy vytvářejí svůj vlastní segment trhu, který dříve neexistoval. Objevují se giganti, kteří jsou schopni obsloužit celý trh, průměrní si již neškrtnou.
V Číně jsou dnes elitní školky (!), které si vybírají rodiče, jejichž děti k nim nastoupí. Tedy: rodiče musí projít přijímacím řízením školky, aby jejich dítě mohlo do školky nastoupit. Po elitní školce následuje elitní základka a pak elitní univerzita. Proč? Protože průměrní si už neškrtnou. To je obrovský tlak na děti.
Těším se na další Wisephora Live Meetup 🙂 Potkáme se tam?