Jedním slovem: dobře. Spíš bych měl ríct, že lépe. Pracuju ve stoje už asi 3, možná 4 týdny, a myslím, že už mám dostatečné zkušenosti na to, abych mohl změnu porovnat. První pozitivní bod je to, že se cítím fyzicky lépe a v práci jsem více svěží. Ono prostě moc nejde být malátný ve stoje. Když člověk sedí má větší tendenci k únavě, ohýbá si záda a krk, hůře se prokrvují nohy. Evolučně jsme nastavení na běh a chůzi, dlouhodobé sezení je proti naší přirozenosti a neprospívá našemu zdraví. Dlouhodobé stání sice taky není ideální, ale myslím, že pořád lepší a přirozenější, než sezení.
Ve stoje jsem si začal více všímat toho,jak kolegové sedí. Většina z nás se u práce hrbí a předklání. To je za prvé škodlivé pro krční páteř, za druhé se tím zmenší prostor pro hrudní koš a dýchání je pak povrchnější. Rozdíl cítím na vlastní kůži. Nechci se tu příliš rozepisovat o zdravotních důsledcích, raději vás odkážu na již existující články, například zde. Nutno také říct, že nestojím celých 8 hodin, ale v průměru tak 6. Prostě když už mě bolí nohy, tak si sednu 🙂
Co bylo nejtežší
Rozhoupat se k tomu a překonat trému, že budu vypadat jako pošuk. Nastavitelný stůl pro práci ve stoje je totiž dost drahý, takže jsem si jako náhradu vymyslel papírové krabice, které jsem jednoduše poskládal na desku stolu. Vypadá to téměř ohavně, ale jako demo mi to stačí. Když jsem si stůl vytunil, chodili se na ně nekteří kolegové dívat, jak dlouho to vydržím (Zdravím Čudlu :))
Druhá těžká věc je zvyknout si. První den byl celkem v pohodě, ale druhý a třetí mě z toho bolely nohy, byl jsem unavený a po večeří jsem šel hned spát, uplně vyčerpaný. Během dvou týdnů jsem si zvykl a teď mi to už ani nepřijde.
Doporučuju si to vyzkoušet 🙂