Jak software mění svět

O pár milisekund rychleji

Jsem programátor a svou práci mám hoďně rád. Jsem rád, že žiju v 21. století, kde většina science fiction snů se uskutečňuje. Ten technický pokrok mě fascinuje. Ale nutno říci, že někdy mě i dost děsí a říkám si, k čemu to všechno je. Proč budujeme super-drahé a super-rychlé optické kabely z New Yorku do Chicaga? Proč prokopáváme hory ledu pod Arktidou a stavíme balóny s laserovým přenosem dat? Jen proto, aby mikro-transakce na burze mohli být o pár milisekund rychlejší. Je to pokrok, o tom žádná. Ale pro koho? Většina lidí z té technologie nebude mít nic. Možná… Ale třeba to dopadne jako s Internetem. Postavila ho armáda sama pro sebe, a nakonec ho používáme radostně všichni každý den.

Pohoří z algoritmů

Toto nejsou hory, které byste našli někde na mapě. Přesto to jsou hory, které existují. Jsou to hory peněz, které rostly a klesaly na akciových trzích.

Kevin Slavin říká “Píšeme něco (složité algoritmy, které spolu soutěží na burze), co už nejde přečíst. Vytvořili jsme něco nečitelného. A ztratili jsme ponětí o tom, co se vlastně děje ve světě, který jsme vytvořili”.

Kniha za milión

Na Amazonu se prodávala jedna v podstatě obyčejná kniha za 2,8 miliónu dolarů. Proč? Protože cenu určovali 2 soupeřící algoritmy, které z nějakého důvodu knihu v pravidelném intervalu o maličko zdražili. Proč? Prodávála se u konkurence, tak ji prodáváme taky, lidé se nevšimnou malého rozdílu v ceně. Ale algoritmy se zbláznily a postupně vyšroubovali cenu do astronomických výšin. Dnes se opět prodává za 50$. Celý článek je zde: http://www.michaeleisen.org/blog/?p=358

Kniha za milion dolaru

Tohle není jediná kniha, u které cenu určují neviditelné algortimy. Další příklad je opačný. Carlos Bueno napsal knihu pro děti o tom, jak porozmět počítačám a začal ji prodávat na Amazonu za cenu, kterou si sám určil. Za nějakou dobu se na ní podíval a zjistil, že někdo jinýprodává jeho knihu za nižší cenu než měla. Objevil se totiž algoritmus, který “prodával knihy, které nikdy nebyly napsány, nikdo si je nekoupil ale ovlivňovaly cenu jiných knih na trhu“. Strašidelné, že?

Budoucnost

Nikdo v žádné době nevěděl, do čeho se řítí a čeho je vlastně součástí. Skvěle to vystihnul Petr Lelovič ve svém článku Všechno zlé je na něco zlé. Kdo ví, co si budeme říkat o naší době, až budeme staří. Ale kdo ví…. před 50ti lety lidé věřili, že za 30 let budeme létat na Mars. A kde jsme teď? 🙂

Slíbili mi lety na Mars ... a mám hovno
Slíbili mi lety na Mars … a mám hovno