Děkuji Topmonks za super konferenci. Udělala mi radost 🙂
Nosné myšlenky, které jsem si odnesl
(Podle mých zápisků v notýsku, není to doslovný přepis, spíše zachycení poselství. Nebyl jsem na všech přednáškách, takže něco chybí… A něco mě třeba tolik nezaujalo 🙂 )
@steida – Člověk umře a Bůh se ho zeptá: “Tak co, jak bylo v ráji”?
@steida – Stát je to, co vznikne, když se lidé o stát nezajímají.
Celkově dost zajímavá přednáška. O anarcho-kapitalismu nevím skoro nic, nedokážu posoudit, nakolik je to utopie a nakolik by to mohlo fungovat v praxi. Stát chápu trochu jako protiváhu megakorporacím, protože je stát dokáže do jisté míry regulovat zákony. Otázka je, jestli v tom nejsem naivní 🙂
@vojtarocek – Každý obor, kde existují velké výdělky, není dostatečně optimalizovaný. Přijde nějaký disruptor, který celý obor překope. Typickým příkladem jsou velké banky.
@vojtarocek – Zmenšuje se nika pro chytré lidi. Pro většinu z nich už není možné zbohatnout. Dříve někdo dokázal vydělat spoustu peněz, protože byl o něco chytřejší než ostatní a dokázal systém očůrat. To je dnes mnohem těžší. Algoritmy nás všechny srovnají…
@vojtarocek – Až naplno přijde virtuální realita a základní příjem, tak většina neproduktivní populace nebude mít důvod VR brýle sundat a postupně uhnijou ve virtuální realitě.
Tomáš Formánek – rozhovor s 95ti letým japonským kuchařem, který stále pracuje a roznáší lidem tofu ve své restauraci – http://www.madfeed.co/video/jiro-ono-and-rene-redzepi-have-a-cup-of-tea/
Ondřej Štefl – Základní stavba školních předmětů je z roku 1848.
Ondřej Štefl – Neptej se dítěte, co dostalo za známku, zeptej se ho, co mu udělalo ten den ve škole radost.
Ondřej Štefl – Ve Scio škole mají děti 4-5 týdenní projekty a mezi nimi je sabatický týden, kdy se rozhodují na jakém projektu chtějí dělat příště.
Petr Skondrojanis – Ve věku tlaku na zisk a efektivitu nemůžete očekávat, že zvítězí humanita nad ziskem.
Petr Skondrojanis – Home office není benefit, ale lidský přístup.
Petr Ludwig – Nachytej lidi při tom, že dělají něco dobře (a řekni jim to).
Petr Ludwig – Ikigai 
Petr Ludwig – Vyhrál jsi? Prohrál jsi? To jsou špatné otázky. Zeptej se “udělal jsi, vše co jsi mohl?”
Petr Ludwig – Naučená bezmoc (odkaz na rozhovor)
Dělali výzkum s hlodavci a toho křečka dali do akvária bez vody a přikryli ho skleněným víkem. První den se snažil vyskočit a hlavou narážel do skleněného víka. Druhý den skákal méně, třetí ještě méně. Po pár dnech to víko sundali a ten křeček už se nikdy nepokusil vyskočit. Získal naučenou bezmoc, což potkává i nás lidi. Párkrát něco zkusíme, když to nejde, tak už se o to dále nepokoušíme. Na sloních farmách najdete slony přivázané tenkým provázkem. Oni vám řeknou, že tím tenkým provázkem přivázali ještě slůně, které se přesvědčilo o tom, že provázek nejde utrhnout. Poté vyrostlo v ohromného slona a už se o to nikdy nepokusilo, protože získalo tu naučenou bezmoc. Je to taková ta rezignovanost.
Tomáš Hrivnák – Máme atrofovanou schopnost prožívat vůči schopnosti programovat.
Tomáš Hrivnák – Hodně mluví o Viktoru E. Franklovi, rakousko-židovském psychologovi, který prošel koncentračním táborem. Frankl přinesl termín logoterapie – terapie smyslem. Spousta lidí dnes nemá (svůj) smysl života a nahrazuje ho mocí (stoupání po kariérním žebříčku, nadvláda nad lidmi) nebo slastí (peníze, drogy, zážitky). S panem Hrivnákem jsem pak ještě krátce mluvil na baru. (viz níže)
Hlavní myšlenka rozhovoru s p. Hrivnákem
Lidé, hlavně muži, mají svoji identitu a smysl života spjatý se svou prací. Muži potřebuji pracovat, aby se cítili užiteční a mužní. Co se s nimi stane, když většinu práce nahradí stroje? Co to udělá s jejich sebehodnotou, pracovitostí, pocitem, že někam patří a že jejich život má smysl a řád? Už dnes má spousta mužů problém definovat svoji mužnost. Stírají se rozdíly mezi muži a ženami, ženy už muže tolik nepotřebují… Tento trend bude sílit. K tomu se přidává virtualizace, určitá odtrženost od reality a ticha.
Feedback
Celkově dost dobrá konference. Velké díky všem lidem z Topmonks za uspořádání! Hodně mě potěšil workshop Taiči. Kdysi jsem taiči cvičil a úplně jsem zapomněl, jaký to je skvělý pocit 🙂
Některé přednášky byly silnější, jiné slabší a opakovaly to, co už zaznělo jinde. Ale to se asi dalo čekat… pokud je něco moc nové a nikdy jste to neslyšeli, tak si nejspíš řeknete, že je to blbost. Takže ok.
Tip na témata na příští rok
Tohle je čistě subjektivní, někoho třeba osloví jiné věci. Možná moje tipy patří spíše na nějakou konferenci o osobním rozvoji 🙂
Hledání smyslu – částečně to zaznělo na Hrivnákově přednášce, ale je to hodně silné téma, o kterém se, myslím, mluví málo. Lidé potřebují ve svém životě vidět (vyšší) smysl, často ho mají spojený s prací, ale tradiční práce ubývá a rychle se mění. Co to udělá s hodnotami nastupující generace?
Rodina – základní prvek společnosti se také rychle mění. Přibývá rozvodů, singles, mingles, lidé odkládají početí dítěte, mají spoustu jiných možností, o které se narozením dítěte připraví. Jaké vztahy budou převažovat? Jak důležité je mít stabilní rodinu? Za jakých podmínek? Dříve spolu lidé často zůstávali z ekonomických důvodů, dnes už nemusí. Je to dobře nebo špatně, a proč?
Instantní informace, overload a informační dieta – nikdy dříve jsme nevygenerovali tolik dat o sobě. Nikdy dříve jsme neměli tolik informací k dispozici. Spousta lidí je přilepená na svůj mobil, facebook, twitter, sociální síť. Přibývá lidí závislých na internetu a sociálních sítích, přibývá depresí z toho, že se lidé srovnávají s “dokonalými statusy” svých přátel a známých na FB. Jsme zvyklí mít všechny informace hned. Umíme čekat? Být zticha? Dnes máme milion způsobů, jak šířit svoje myšlenky do světa, ale možná ztrácíme schopnost naslouchat a kriticky myslet.
Spánek – lidé dnes spí v průměru o hodinu až hodinu a půl méně. Mnoho lidi “zkontroluje” facebook a email než jde spát, nebo si otevře dříve než se nasnídá. Večer koukáme na televizi, tablet, mobil atd… ale modré světlo monitorů má vliv na náš spánkový cyklus a probouzí nás. Hůře se pak usíná….
Pracovní doba – opravdu potřebujeme pracovat 8 hodin denně? Odkud se to vlastně vzalo? Kolik hodin denně potřebuje člověk pracovat, aby se cítil užitečný a naplněný a zároveň ho práce uživila?